Asi víte, že na povrchu Měsíce je spousta lidských výtvorů, jeden je ale velmi speciální.

V průběhu let se na Měsíci uložilo nesčetně různých kousků vesmírných naplavenin lidské produkce. Od sovětských senzorů až po pár skutečných golfových míčků, tamní lidská stopa činí na 800 výrobků a předmětů. Jeden z nich je ale jiný než ostatní. V roce 1971 zde zanechala posádka Apolla 15 kus hliníku dlouhý 3,3 palce (8,4 cm). Nazývá se Padlý astronaut a je to první (a jediná) umělecká instalace na našem nejbližším sousedovi.

Je fakt, že už na jedné noze modulu Apolla 12 se nacházelo Měsíční muzeum, ani ne palec velká keramická destička s vyrytými kresbami Andyho Warhola, Roberta Rauschenberga a dalších. Destičce tak patří titul prvního uměleckého kousku na Měsíci. Ale poté, co lunární modul přenesl astronauty na mateřskou loď, byl Intrepid poslán zpět na Měsíc, kde zanikl v oblasti Oceánu bouří a jeho dopad byl využit pro měření otřesů povrchu. Takže šance na zachování tohoto předmětu je téměř nulová.

V modrém rámečku je detail Moon Musea, vlevo vidíte, jak jej tehdy prezentovaly The New York Times. Proč destičku drželi zrovna za podpis Andyho Warhola, zůstává záhadou.

Ve své knize Artifacts of Flight, umělecká kurátorka NASA (taky jste nevěděli že NASA takovou pozici má?) Carolyn Russo píše: “Na Apollu 15, čtvrté misi na Měsíc, astronauti David Scott a James Irwin zanechali na povrchu Měsíce památník, jako poctu hrdinům amerického a sovětského vesmírného programu, kteří riskovali a ztratili své životy.” Tato malá pamětní soška vyhotovená ve stylu Space Age, byla vytvořena belgickým umělcem Paulem Van Hoeydonckem. “Jako poslední část své třetí mimolodní činnosti dne 2. srpna 1971 astronauti umístili na lunární půdu v oblasti Hadley-Apennine, kde Apollo 15 přistálo, sošku zobrazující padlého astronauta,” píše Russo.

Záběry z povrchu mise Apollo 15. Padlý astronaut je vidět napravo od roveru.

Figurka byla umístěna bez fanfár a dokumentace, ve skutečnosti byla informace o její existenci sdělena veřejnosti až u startu Apolla 16, téměř o rok později. Soška leží jakoby v otevřeném hrobě z měsíčního prachu, vedle cedulky se jmény 14 mužů, sovětských a amerických, kteří zemřeli v souvislosti s vesmírnými programy svých zemí, včetně Guse Grissoma a Jurije Gagarina.

Tři jména ale chybí: dva kosmonauti, jejichž smrt byla ututlána sovětským vesmírným programem, a Robert Henry Lawrence Jr., který byl vycvičen jako první černý americký astronaut a zemřel při výcvikovém letu. S tím ale tvůrci počítali a sošku navrhli tak, aby už tehdy byla etnicky, rasově a genderově neutrální. A šlo to i bez Social Justice Warriors. Při designu hrál také velkou roli fakt, že musela být dostatečně malá a lehká pro snadný transport a zároveň dostatečně pevná, aby vydržela podmínky svého nového domova.

Materiál pro sošku musel také přežít extrémní výkyvy teplot na Měsíci a odolat abrazivnímu prachu. A jak vidno, náš největší génius Jára Cimrman se nemýlil, když tvrdil, že budoucnost patří aluminiu. Soška je stále téměř nedotčená. Van Hoeydonck ale vytvořil sošky dvě, repliku té měsíční v roce 1972 daroval Národnímu muzeu letectví a vesmíru ve Washingtonu, DC.

 

Images by NASA, New York Times and National Air and Space Museum