Vozí si piloti F1 a superbiků zadek, nebo jde o špičkové atlety?

Fernando Alonso vyhrál dva tituly mistra světa ve Formuli 1, má na kontě 32 vítězství ve Velkých cenách a je někdejším držitelem téměř všech rekordů v kategorii "nejmladší jezdec". A ten čtyřicetiletý šokující Španěl také jednou rozlousknul krkem o rameno ořech.

Ano, je to pravda :) Jeho býčí krk ho rozdrtil mírným pohybem jako vejce. Tím částečně naboural zažitou představu o tom, že závodníci nejsou sportovci, protože si jen vozí prdel v autě.

V tomto mnoha fans otevřel oči i seriál Drive to Survive od Netflixu. Který poskytuje divákům možnost prozkoumat všechny aspekty tohoto sportu a hlavně vzbudil zájem mezi potenciálními jezdci.

Ale pokud byste o tom uvažovali, zvažte toto:

- Během závodu se tepová frekvence pilota zvýší až na 170-180 tepů za minutu a v tomto rozmezí se udrží po dobu dvou hodin. To je téměř totožné s tím, co během závodu zažívají nejlepší světoví maratonci.

- Jezdci F1 během závodů ztratí v průměru 1,3 kg čistě jen v potu, a celkově více než tří kilogramů vody. Toto číslo se ještě zvyšuje, když se závodí v extrémně vlhkých lokalitách, jako je Bahrajn, Malajsie nebo Singapur.

- Přetížení působící na jezdce je pozoruhodné; potřebují silné “core” svaly, aby dokázali čelit přetížení přes 5 G v bočních zatáčkách, při brzdění musí v různých okamžicích závodu vyvinout až 175 kilogramů vlastní síly a při průjezdu zatáčkou zažívají zatížení krku až šestkrát větší, než je váha jejich hlavy - proto musí mít krk silný tak, že by dokázal rozlousknout ten ořech.

^{Heikki Kovalainen při tréninku}

Existuje celá řada historek, v nichž jezdci dokazují, že jsou prvotřídními sportovci. Jako například Lewis Hamilton, který zaznamenal lepší výsledek na Bataku (přístroj, který testuje reakční čas) než brankář belgické fotbalové reprezentace. Nebo Jensen Button, který se ve svých výkonech plně vyrovnal olympijským triatlonistům, nebo Heikki Kovalainen, který adaptoval své ruce na tvar volantu tím, že seděl na cvičebním míči a neskutečně dlouho držel závaží před hrudníkem a posouval je doleva nebo doprava, podle rozmarů svého trenéra.

A jak se do takové formy lze dostat?

Například Matthew Scholtz, který  závodí na superbiku, má na programu pravidelné posilování, kickbox, veslování a plavání a každodenní strečink. Jeho ukázkový trénink zahrnuje série kliků do selhání, přítahů do selhání, shoulder press, výpadů se zátěží, švihů s kettlebellem, přítahů na záda z nízké řady a leg press. 

^{Matthew Scholtz}

Silová cvičení ale musí mít svou hranici, protože jezdci počítají každý gram váhy a v F1 je navím málo místa. I motorkář Scholtz sice usiluje svalnatou hmotu, která mu pomůže udržet pod kontrolou jeho vzpínající se dvousetkilový stroj, ale aniž by ho zatížila a tím zpomalila.

Především je ale zmíněný jezdec zastáncem kardio cvičení. Jeho cílem je až jedna hodina denně. "Pokud nejste na trati v dobré kondici, vaše tepová frekvence to ihned prozradí," říká. "Po chvíli budete těžce dýchat, což vás zpravidla odvede od rychlosti a dosahování správných reakcí. Vždy se zaměřuji na budování kardia, abych se vyhnul únavě během závodů. Jde o to udržet si konzistentní stav."

A mega důležitý je i cit pro výživu a regeneraci. Scholtz říká, že dává přednost zdravému jídlu, hydrataci a dostatku spánku. "Poslouchám své tělo, když se cítím unavený. Pokud to znamená, že potřebuju den nebo dva na odpočinek a regeneraci, udělám to. Nemohu také dostatečně zdůraznit důležitost každodenního protahování. Hodně také chodím na masáže měkkých tkání, dělám baňkování a používám masážní pistole, abych uvolnil případné zatuhnutí." 

^{Phil Hanson}

Dalším z jezdců, od kterých se rozhodně vyplatí učit, je Phil Hanson, dvaadvacetiletý Brit, který se účastní mistrovství světa FIA ve vytrvalostních závodech a v roce 2020 získal absolutní titul, když zároveň skončil první v závodě 24 Le Mans. "Během závodů mi není dopřáno mnoho spánku. Například v Le Mans se mi může stát, že si v kuse dopřeju jen 45 minut spánku, a plnohodnotné jídlo mi také zrovna nepomůže, abych se ve tři ráno probudil s pocitem, že jsem připraven naskočit do auta při rychlosti přes 210 km/h. Naštěstí  sportovní masér na trati může udělat zázraky, aby zabránil bolestivosti svalů a pomohl vyplavit kyselinu mléčnou bezprostředně po výstupu z auta. Spoléhám také na rychle se vstřebávající glykogenové gely a BCAA, abych zůstal v kondici po celých 24 hodin závodu."

^{Phil Hanson při denním strečinku}

Takže hodiny v posilovně, nemožnost se pořádně najíst. A to ani nezmiňujeme, že špičková fyzická kondice je v motoristickém sportu základ, ale vítězem se stáváte jen když je v topu i vaše psychické kondice. "Motoristický sport je z velké části mentální hra plná soustředění. Chyby v úsudku jsou umocněny vysokým tlakem v závodě. Neschopnost soustředit se v psychicky unaveném stavu může mít katastrofální následky. Posilovna je místem pro posílení těchto oblastí, ať už během intervalů vysoké intenzity nebo dlouhých vytrvalostních cyklů. Právě když jsem v hlubokém fyzickém útlumu, často je to já proti mně, já proti mé mysli. Během těchto tréninků dělám pokroky ve své psychické odolnosti," dodává Hanson.

 

Images by mathew_scholtz, philhansonracing and McLaren