Dynamický strečink vs. klasický

V posledních letech se jako ideální aktivita pro rozcvičení těla před tréninkem dostává do popředí dynamický strečink. Od klasického statického protahování se naopak upouští. Proč?

Cíl rozcvičky

Půjdeme úplně od začátku. Rozcvičujeme se proto, abychom připravili naše tělo na další fyzickou zátěž. Rozcvičkou si zvýšíme tepovou frekvenci, svaly a klouby ve větším rozsahu rozpohybujeme a tím si zvýšíme cirkulaci krve v těle a flexibilitu. Proto je jasné, že rozcvička by měla být hlavně o pohybu. Statický strečink je zaměřený spíše na maximální protažení, to ale způsobuje svalům přílišné uvolnění a následně snížení výkonu. Studie z posledních let, zaměřené téma strečink, to dokazují. Před cvičením je tedy vhodný dynamický strečink. To ale neznamená, že ten klasický přestal být potřebný. Je stále velmi důležité provádět klasické protahování po tréninku, nebo kdykoliv, když si vzpomenete např. jako ideální přestávka při dlouhém sezení u počítače.

Jak provádět strečink dynamicky

Jak už jsme psali, dynamický strečink je především o pohybu v co největším počtu kloubů. Zejména kotníky, kolena, kyčle, ramena, lokty, zápěstí a páteř (flexe i rotace). Příkladem kroužení v zápěstí, loktech a ramenech, vytáčení v předklonu, vzpažování a upažování v předklonu, skákající panák, běh na místě, vysoká kolena na místě, zakopávání,… Věnujte dynamickému strečinku nejméně 5 minut, vhodnější je ale 10 až 15 minut. Alespoň 30 sekund na jeden cvik. Po takovém strečinku to pak jde samo.