13 fotek Hitlera, které jste nikdy neměli vidět

září

25

2019

13 fotek Hitlera, které jste nikdy neměli vidět

| 2019-09-25T23:02:00+00:0025. září 2019 | #klap#history#pics |

Dolfi v šortkách

Tyto vzácné fotografie ukazují Adolfka v lederhosen a podkolenkách. Koncem dvacátých let obrázky Führer zakázal šířit, protože prý byly pod jeho důstojnost.

I když pózování pilně trénoval, nikdy nedokázal potlačit svůj svázaný projev. Jeho osobní fotograf dělal co mohl, ale tady prostě nešlo zvítězit. Traduje se, že Hitler nesnášel pohled na svá holá kolena a své kuřecí nohy. Při pohledu na některé ze snímků s ním nelze nesouhlasit.

Ani zub času z fotek nedokázal odmazat Dolfiho strnulost a křečovitost. Jeho pokus o ležerní a neformální pózu na verandě srubu se opravdu nedá strávit s vážnou tváří.

Fešácký kriminál

Poznali byste, že se jedná o fotku z vězení?

Hitler tady přijímá návštěvníky ve věznici Landsberg, například kamaráda Rudolfa Hesse (druhý zprava). Od listopadu 1923 ve městě Landsberg Hitler vykonával trest odnětí svobody za pokus o provedení převratu proti tehdejší Výmarské republice, spolu s dalšími pravicovými extremisty. Za velezradu byl odsouzen na pět let, ale nakonec si "odseděl" pouze 264 dní.

Hitlerův spoluvězeň vlevo je Hermann Kriebel, bývalý důstojník bavorského štábu, který byl jednou z klíčových postav Hitlerova puče. Z Hitlerova vzestupu k moci ale kupodivu nikdy netěžil a stal se německým generálním konzulem v Šanghaji. Nad kníratým šampionem stojí Emil Maurice, zakládající člen NSDAP, osobní strážce, řidič a přítel Adolfa Hitlera. A podle obrázku výše taky velmi roztomile hrál na balalajku. Všimli jste si?

Možná víte, že během tohoto pobytu za mřížemi napsal Adolf své stěžejní dílo Mein Kampf. Takto řečeno to zní, jakoby utlačovaný revolucionář škřábal ohořelou sirkou na toaletní papír, ale pozdější Vůdce tu příliš netrpěl. Když ho navštívil jeho důvěrník Ernst Hanfstaengl, poznamenal, že se cítil, jako by vešel do lahůdkářství. Bylo tam ovoce, byly tam květiny, víno a další alkoholické nápoje, šunka, klobásy, koláče, čokoláda a mnoho dalšího. Díky své bohaté stravě Dolfi dokonce pozoruhodně přibral na váze, což je na pobyt za mřížemi poměrně originální. Hitler prý při jedné z návštěv jednoznačně zamítl Hanfstaenglův návrh, že by se mohl věnovat nějakému cvičení. Ve vězení měl mimo jiné čas vyjednat si slevu na Mercedes, protože každý správný pučista má hluboko do kapsy. Tedy ze začátku.

Hí och kondóm - toto je náčelník

Původně fotka v kukle figurovala v jedné propagandistické publikaci, ale musela do stoupy, protože Adolfkovi se zdálo, že tady vypadá jako kokot. No, kdo jsme, abychom se hádali s rakouským čalouníkem.

Ale co čert nechtěl, Alf Robinson, jenž byl jedním z prvních britských vojáků, kteří vstoupili do zdevastovaného Berlína, našel v troskách rozbombardovaného domu zrovna tuhle perlu propagandy. Knihu si ponechal jako suvenýr a my mu za to děkujeme.

Zápisky šílence

Hitler byl jedním z prvních politiků nové doby, který pochopil, že je mnohem důležitější to, jak působí na lidi, než to, co říká. Navíc k tomu měl ďábelský talent, jak poznamenal Egon Hanfstaengl, jehož otec pracoval v Hitlerově propagandě: "On měl schopnost přimět lidi, aby přestali myslet kriticky a vnímali pouze emocionálně."

Za tímto účelem požádal Hitler svého osobního fotografa Heinricha Hoffmanna, aby ho snímal při nácviku projevů. Hitler vyzkoušel různá gesta a výrazy, pak si fotky prohlížel a zkoumal, zda jeho pozice nepůsobí hloupě. Přestože Hitler nařídil Hoffmannovi, aby obrázky zničil, fotograf si některé ponechal a později je zveřejnil ve svých pamětech Hitler byl můj přítel. Best Friends Forever.

Hitler a děti

Přestože propaganda tvrdila, že v Adolfově blízkosti se dětem rozzáří oči, nebyla to tak úplně pravda. A řekněme si narovinu, že sám Adi taky právě nepůsobí, že je ve své komfortní zóně.

Ale byla tu jedna výjimka, a to Rosa Bernile Nienau. Bylo jí 6 let, říkala mu strýčku Hitlere, měla narozeniny ve stejný den jako on a pojilo je zvláštní pouto. Psali si dopisy, navštěvovali se a Hitler s ní z nějakého důvodu odmítl přerušit kontakt i když vyšlo najevo, že její babička je židovka. Vedoucí Führerovy kanceláře Martin Bormann se ale postaral, aby se už s šéfem nikdy nesetkala.

Fotky s ní byly dokonce využívány v rámci propagandy a Adiho popadal vztek, když někdo o dívence mluvil s opovržením. Fotka vlevo z roku 1933 se prodala za 11.000 dolarů.

Knírač a zírač

Že byl Adolfek creepy kid se tak nějak dalo předpokládat, ale stejně z jeho školní fotky mrazí. Na dalších snímcích je ještě před úpravou knírku do pozdějšího přísného štětečku. Tomuto porostu se přezdívalo řídítka od bicyklu a údajně si ho oholil do stávající podoby během 1. světové války, protože se mu nevešel do plynové masky a ta špatně těsnila.

Na třetím obrázku je Adolf zcela vpravo a vedle ležící pes se později stal častým společníkem na Vůdcových fotkách. Tím ovšem výčet jeho mazlíčků končí, například z koček měl Adi panický strach.

Slunce naše jasné

Tahle momentka nepatří mezi zakázané, ale je jednou z nově zdigitalizovaných sbírek osobního Dolfiho fotografa Heinricha Hoffmanna.

Na snímku pořízeného z poškozeného skleněného negativu vidíme Adolfka obklopeného svými obdivovateli u šálku kávy. Vydýchaný vzduch ve sklepních prostorách nikomu nevadí, stejně tak podivně se k sobě tisknoucí stehna chlapců. Na Adiho stehna se ovšem nelepí nic, jednak má místa dost a navíc má jen jedno varle.

Meine neteš

A na závěr je tu Hitler s jeho neteří Geli v ultra něžné póze na skládacím lehátku.

Geli Raubal byla pro Adolfa posedlostí a údajně je pojil víc než jen příbuzenský vztah. Nastěhoval si ji do svého domu a později s ní žil čtyři roky v jednom bytě v Berlíně. Adi řídil její společenský život, diktoval jí, kdy a s kým se může stýkat a zabránil jí, aby se přihlásila na hudební školu ve Vídni. Když zjistil, že se vídá s jeho šoférem, okamžitě ho nechal vyhodit. 

Hitlerovy vlastnické nároky nakonec přiměly Geli spáchat sebevraždu. Zastřelila se v Hitlerově mnichovském bytě Hitlerovou pistolí. Tedy údajně. Okolnosti události byly totiž velmi nejasné a střelná rána sebevraždě příliš neodpovídala. Nebyla provedena ani pitva, její nos byl zlomený a neexistuje žádná oficiální zpráva o její smrti.

Ještě že je to už za námi. Ať zvedne ruku ten, kdo má jedno varle, jo?

 

Images by Heinrich Hoffmann, Alexander Historical Auctions and The National Archives 

 

 

 

Vytvořeno s ❤ v systému XOXO - © 2024 Write.cz, s.r.o.