Pět jídel, co dnes stojí balík, ale kdysi byly sváča pro chudinu

SUSHI

Ve svých počátcích bylo sushi především rychlým jídlem, které konzumovala japonská dělnická třída u stánků na ulici za pár jenů.

Jak však sushi získávalo na popularitě a šířilo se za hranice Japonska, začalo se měnit jeho vnímání a s ním i cena. V polovině 20. století se sushi začalo považovat za vytříbenou a elegantní kuchyni, zejména v západních zemích. Tento posun vedl ke zvýšení poptávky po kvalitních surovinách a kvalifikovaných kuchařích, což se nakonec projevilo i na ceně sushi.

Dnes je sice stále možné najít cenově dostupné sushi, zejména v běžných podnicích nebo rychlém občerstvení, ale prémiové sushi se dostalo do nejdražších restaurací na světě, například ve vyhlášené japonské restauraci Masa v New Yorku stojí porce 950 dolarů na osobu bez daně. Není divu že pak má pověst dražšího jídla.

HUMR

V kulinářské historii je jen málo tak fascinujících příběhů jako proměna humra z podřadné potraviny pro chudé v prestižní pochoutku z mořských plodů. V počátcích Nového světa byli humři na pobřeží tak hojní, že se na ně často pohlíželo jen jako na běžnou surovinu.

Dokonce se podávali i vězňům a nádeníkům, přičemž v některých zprávách se o nich mluvilo jako o "mořských švábech".

Postupem času však rostoucí poptávka po humrech spolu s faktory, jako je nadměrný rybolov a degradace biotopů, vedla k poklesu jejich dostupnosti. S jejich nedostatkem došlo k zajímavému obratu. Humr, který byl kdysi považován za skromnou potravu pro chudinu pojídající mořský hmyz, se začal prosazovat jako vrchol luxusu. Humr získaný v pobřežních oblastech poblíž rybářských komunit bývá cenově dostupnější než ve vnitrozemí, ale i tak jde dnes o drahou srandu.

CORDYCEPS

Housenice, známá také jako Cordyceps sinensis, je jedinečná houba, která v přírodě napadá housenky a toto jejich parazitické spojení má spoustu unikátních vlastností. V tradiční čínské medicíně je již po staletí vysoce ceněna pro své zdravotní účinky, sportovci ji například využívají k léčbě únavy, běžně se nasazuje například na onemocnění ledvin.

Zvýšená poptávka v posledních desetiletích z ní učinila nejdražší jedlou houbu na světě. Ano, je dražší než bílé lanýže. Housenice přirozeně roste na Tibetské náhorní plošině a v oblasti Himálaje. Historicky ji sbírali místní obyvatelé ale, zvýšená poptávka po tomto produktu a nedostatek podmínek, které housenice vyžaduje, však přispěly k současné stratosférické ceně.

KAVIÁR

Před třemi sty lety měl kaviár zcela jinou pověst než dnes. Byl neuvěřitelně levný, často se podával jako mňamka zdarma k nápojům. V té době byl kaviár považován za vedlejší produkt vysoce ceněného jesetera, jehož cena byla vysoká. Ve skutečnosti se do Evropy vyvážel z Ameriky za pouhý 1 dolar za libru (2,2 kg). Počátek 20. století však znamenal pro americkou populaci jeseterů zlom, protože v důsledku nadměrného rybolovu a negativních dopadů průmyslové revoluce se jejich populace smrskla na zlomek původních počtů.

Výstavba průmyslové infrastruktury, jako jsou přehrady a zátarasy, narušila tradiční trasy tření a dále přispěla k úbytku jeseterů. Řeky byly navíc znečištěny průmyslovým odpadem z továren. Tím se snižovala populace jeseterů a prudce rostla cena kaviáru. 

Dnes má pravý kaviár vysoké kvality značnou cenu, a to díky že hromadný lov podléhá přísným předpisům upravujícím lov jeseterů a výrobu kaviáru. Nejdražší kaviár na světě může stát až 500 dolarů za lžičku a bohatý Rus by nikdy nepožil kaviár, který je starší jak 24 hodin.

ÚSTŘICE

Ústřice se prodávaly jako pouliční jídlo na stáncích ve velkých městech, jako je Londýn, Paříž a New York, a staly se tak pro mnohé cenově dostupnou svačinkou. Bohužel rychlý nárůst popularity přinesl řadu problémů.

Industrializace a rozsáhlé bagrování vod vedly k úbytku nalezišť, ale rychle se rozšířily umělé farmy, které udržely ceny nízko. Jenže s rozvíjejícím se průmyslem v pobřežních oblastech docházelo k vypouštění chemikálií do odpadních vod, a příchod lidí stěhujících se za prací přispělo k prudkému růstu počtu obyvatel ve městech, což zvedlo nároky na kanalizaci. Kanalizace s lidskými splašky vedla pochopitelně do moře. To vše vedlo k vypuknutí nemocí, jako je břišní tyfus, což vedlo k uzavření mnoha ústřicových polí. Kromě toho přispěly také drsné zimy a výskyt nových nemocí.

A co si budeme povídat, dětská práce byla na počátku 20. století byla běžná, neúnavné každodenní sklízení velkého množství ústřic obstarávaly často děti za pár centů. To s rozvojem společnosti samozřejmě padlo. Zajištění ekologicky udržitelných a etických postupů při produkci ústřic si vyžádalo náklady. Pečlivá péče, která je při pěstování ústřic nutná, je také drahá. Nejdražší jsou ústřice zvané Coffin Bay King, jejichž cena může dosáhnout až 380 dolarů za libru (2,2 kg). O krapet více než těch pár centů na stánku před rozmachem průmyslu.

 

 

Images by Vinicius Benedit, Emran Yousof, Artem Zhukov, Louis Hansel, Charlotte Coneybeer and Tommaso Cantelli from Unsplash, and by Iren and jacqueline macou from Pixabay