Katakomby v Paříži – 6 milionů mrtvých

Pařížské katakomby jsou jedny z nejděsivějších míst na zemi. Jejich vznik se datuje až do starověku. Bylo to v dobách, kdy staří Římané začali dolovat kamení pod Paříží. V roce 1786 v nich proběhlo hromadné vysvěcení a od té doby se do nich začali ukládat lidské ostatky z bývalých hřbitovů, které byly zrušeny v důsledku zvětšování městské zástavby. Během přibližně 30 let byly do místních katakomb vloženy ostatky asi 6-7 milionů lidí. Aktuálně je zde přibližně 200 kilometrů chodeb, které se pohybují cca 25 metrů pod zemí. Pro veřejnost je přístupno asi jenom 2,5 kilometrů, které tvoří hodinovou prohlídku. Na tu se dostanete u vstupu poblíž stanice metra Denfert Rochereau. V celé prohlídce, kterou můžete absolvovat, potkáte asi jenom pár desítek tisíc lidských ostatků. I to ve vás zanechá nezapomenutelný pocit. Všechny kosti jsou vyskládány do křesťanských symbolů, ve kterých není jediná skulinka. I přes tuto děsivou vzpomínku se sem snaží dostat davy lidí. U stanice metra, kde se nachází vstup je pravidelně velká fronta čekajících turistů. Ty čeká vstup po točitém schodišti do vlhkých a kluzkých prostor. Po prvních metrech uvidí informační štítky, které jim připomenou historii. Dále se dostanou do prostorů, které byly mezi 11. - 13. stoletím kamenolomy. Mimochodem díky nim se postupně zřítilo několik městských budov. Poté už se dostanou do prostor, ve kterých na ně dýchne úzkost. První plnění katakomb lidskými ostatky začalo ve středověku. Bylo to především kvůli tomu, že mnoho hřbitovů bylo u kostelů, což znamená, že se vyskytovaly uprostřed města a musely ustoupit stále se zvětšujícímu počtu domů. Další problém nastal, když v tomto období propukla epidemie moru. Mrtvé nebylo kam pohřbívat. Další velký přesun ostatků nastal při přenosu z jednoho největších hřbitovů tehdejší Paříže. Ten se jmenoval Hřbitov neviňátek. Název si odnesl od dnes již neexistujícího kostela, který byl věnován svatým Neviňátkům. Tento název vznikl podle dětí, která byla zabita na příkaz krále Herolda. Na celém Hřbitově neviňátek byly ostatky z 19 dalších hřbitovů. Dále zde bylo pochováno asi 50.000 lidí, kteří se stali obětí moru, několik dalších tisíc, kteří zemřeli při Bartolomějské noci a mnoho stovek neznámých těl. Odhaduje se, že na celém hřbitově bylo pohřbeno asi 2 miliony lidí. Některé hroby dosahovaly hloubky až 10 metrů. Roku 1785 přišlo nařízení vlády, kde bylo psáno, že se všechny ostatky ze Hřbitova neviňátek musí přenést do místních katakomb. Přitom se kosti dezinfikovaly a opatrně ukládaly do různých křesťanských symbolů. V roce 2004 dostala pařížská policie úkol, kdy měla splnit cvičení v části, která ani dříve nebyla podrobně zmapovaná. Překvapila je cedule při vstupu, kde bylo napsáno: „staveniště, vstup zakázán“. Přesto ani na chvíli nezapochybovala a postupovala dál. Po několika desítkách metrů objevila velkou jeskyni přibližně o rozloze 400 metrů čtverečních. Ta byla vybavena filmovým plátnem, projekční technikou, židlemi a několika filmy od straších titulů až po moderní thrillery. Někdo si tuto jeskyni zvolil jako svůj novodobý amfiteátr. Po chvíli zde policie mimo jiné objevila i zásobený bar a menší restauraci, která byla kompletně vybavena. Byla zde i odborně namontovaná elektřina se třemi telefonními linkami. O dva dny později se policie vrátila i s odborníky na elektřinu, kteří se měli pokusit zjistit, odkud všechno pochází. Našli jenom vytrhané kabely ze zdi s velkou cedulí, kde bylo napsáno: „Nepokoušejte se nás najít!“. Kompletní spleť tunelů, které mají něco přes 200 kilometrů, není dodnes dokonale zmapovaná. A podle slov úřadu, to ani není v jejich silách. To dává velkou příležitost k úkrytům. Je známo mnoho případů, kdy v chodbách byli objeveni zloději a lidé co žijí na okraji společnosti. Navíc to je magnet i pro různé umělce a zvědavou veřejnost. Spousta místních říká, že úřady nemají ani ponětí o tom, co všechno se dole nalézá.